Most do roku 2021

Lee Harris 

Lee Harris je jeden z mých nejlepších objevů minulého roku. Od března 2020 jsem poslouchala jeho pravidelné měsíční „energetické“ předpovědi. Mnoho z toho, o čem mluvil, se mi nejen dělo, ale jeho vhledy mi pomáhaly rozumět vznikajícím situacím a snadnějí překonávat jejich nástrahy. (Pokud vás to zajímá, můžete se podívat na jeho novou předpověď na leden 2021, která se právě objevila na Youtube. Je opět skvělá.) 

Včera jsem začala poslouchat ještě zajímavější pořad, a to jeho Uvítání roku 2021. 

Jak dobře uzavřít předchozí rok a jak co nejlépe vstoupit do 2021? 

Myslím, že to nyní zajímá mnoho koučů, podnikatelů, manažerů i dalších lidí. Protože Leeho pořady jsou pouze anglicky, rozhodla jsem se s vámi jeho postřehy sdílet česky, aby si na ně i u nás mohl odpovědět kdokoliv. Lee nám klade tři otázky, koučové by řekli, „krásně otevřené koučovací konstruktivní.“ Koučové, můžete si je přidat do své sbírky hvězdných otázek. :-)))  Ale vy je už nejspíš, třeba v trochu jiné podobě, budete znát. Nevadí. Já jsem si na ně odpověděla dnes ráno a přinesly mi hluboké uspokojení a radost. 

Abyste i vy měli z dalšího čtení co největší užitek, budete potřebovat tři věci: 

1. Nejlépe svůj deník nebo plánovací diář, sešit, kam si píšete své bilance a plány.
2. Tužku nebo pastelky, jste – li zvyklí s nimi pracovat. 
3. 8 – 10 minut času a KLID od svého okolí, rodiny, telefonů apod. Prostě čas pro sebe, kdy se nenecháte NIČÍM rušit, ani sami sebou! 

Jak s článkem pracovat co nejlépe? 

Můžete pracovat třemi způsoby: 

1. Můžete si přečíst otázku a hned si na ní odpovědět. 
2. Nebo si přečtěte můj komentář a pak si napište svoje odpovědi. 
3. Nebo si přečtěte celý článek, a pak si uděleljte čas pro sebe. Tak jsem postupovala já. Včera jsem si to celé poslechla, a dnes jsem na tom popracovala. 

Tak, jste připraveni?  Můžeme začít?Leeho otázka č. 1. Co dobrého vám přinesl rok 2020? 

Loňský rok byl pro mnoho lidí překvapením, šokem, něčím absolutně nečekaným, nepředstavitelným. Mnoho lidí říká, že se každý den budí do nějakého špatného filmu, že tomu stále nemůže uvěřit. Zasáhl nás nepřipravené na jakoukoliv podobnou situaci. Mnoho lidí prochází obdobím smutku. Ztráty jsou na mnoha stranách: finanční, emocionální, vztahové, lidské… Z médií neslyšíme než katastrofy, masáž neustálým strachem, z minulosti i z budoucnosti. Mohli bychom tedy zdánlivě rok 2020 zatratit. Ale to by byla škoda. 

Mnozí lidé se v něm zorientovali rychle, zapojili nečekané zdroje a našli své cesty, doslova ožili. Vzali tento rok jako hozenou rukavici, možná že i jako hozený záchranný kruh pro celé lidsvo. Jeden člověk mi dokonce řekl: „Kdyby nepřišel tento rok, tak já už tady nemám co dělat. Můj život by neměl žádný další smysl“.

Loňský rok mnoha z nám ukázal, kde v životě skutečně jsme. Posvítil nemilosrdně do třináctých komnat našich životů. Ale přinesl i nečekané novosti, příležitosti a výzvy. Ty mnoho lidí dobře překonalo. Média o tom nemluví a lidé mají tendenci upadat do strachu a apatie. Dobré příběhy (zatím ještě!!!) nikoho nezajímají. Ale i to se časem změní. 

Otázka číslo jedna, co dobrého vám přinesl rok 2020 je proto zásadní. Může vám pomoci změnit úhel pohledu, přinést nečekanou vděčnost, radost, úlevu, naději a sebevědomí. … 

Co to bylo u mě? 

• Mně loňský rok přinesl zásadní pozitivní změnu do mého života. Nečekaně se prohloubila moje přátelství s lidmi, sdílení s nimi, pomoc, kterou jsme si vzájemně poskytli. Hřeje mě to u srdce. 
• Další věcí, bez kterého si už neumím představit každý den, jsou moje meditace. Čas jenom pro mě. Vyčištění hlavy, denní sprcha mojí mysli. Vycentruje mě, dodá klid a odvahu a ukáže vždy cestu kupředu. 
• Třetí věc, kterou mi přinesl dokonce sám Lee, je mluvit, říkat svoji pravdu. Ne na někoho útočit. Jen do komunikačního prostoru kolem nás vkládat to, čemu věřím já. Jiný úhel pohledu. A ten je, narozdíl od mediálního mainstreemu, velmi pozitivní. 

Leeho otázka č. 2. Co v roce 2021 nechcete dál nést s sebou? 

Nádhera. Otázka trochu negativně položená, řekli by koučové, ale nádherná. Tato otázka se nás ptá, jakou zátěž už nechceme vláčet s sebou do budoucnosti. Mohou to být stará přesvědčení, věci, místa nebo lidé, které potřebujeme opustit, abychom mohli jít dál svou cestou k většímu štěstí. Mohou to být i vzpomínky, myšlenky, které nás bolí… „Kdo kráčí nalehko, ten dojde nejdál,“ říká jedno přísloví. Co tedy s sebou dál nechcete vláčet vy? 

Já zanechávám v 2020:  

• Snahu pomáhat nejdříve druhým, a pak teprve sobě. Pochopila jsem, že kdo chce zachraňovat, musí nasadit masku nejdříve sobě. Jde to proti silně zakořeněnému přesvědčení, že „lidem se má pomáhat“, a taky že když nepomáhám, „tak jsem sobec“. Přesvědčení težkého kalibru z hluboké minulosti. Prohlédla jsem ztěžka, sama napůl utopená. Ale ještě jsem tady. Vesmíre, díky za tu lekci. Já jsem sobě vždy na prvním místě. 
• Také chci nechat za sebou všechny „špinavosti“, malé nejasnosti, drobné podfoučky, nevyřčené psychologické kontrakty. Nevyjasněná očekávání vedou jen do spirály výše zmíněného. Budiž tedy čisto a pořádek. Cokoliv objevím, to taky uklidím. Čisto ve vztazích je mojí prioritou. 
• No a k tomu patří ještě jedno zásadní prohlédnutí. Zanechávám za sebou potlačování svých pocitů. Taky starý program: „Pocity do práce nepatří, jsi moc emocionální, jsi přecitilivělá, či dokonce psychicky labilní“. Jenže potlačování pocitů mě vedlo jen do slepé uličky. A tomu je konec. 

Naše pocity jsou nejspolehlivější kontrolkou toho, co máme udělat a co ne. V čem pokračovat a co ukončit. Vytváří spojitou linii, kde na jedné straně jsou pocity viny, apatie, smutku a vzteku. Tudy cesta nevede. Na druhé straně je naše radost, štěstí, láska, humor, přátelství, podpora, sdílení. Radost je polárka našeho života. Dělejme všichni více toho, co nám přináší radost, a na naší planetě bude dobře za pár měsíců. 

Otázka číslo 3. Co mi chce dnes říci moje duše? 

Hmmmm, tak to je laskomina. Zde se mnozí z vás mohou zarazit a říci, „Tak prrrrrrr, to předtím je ok, ale jaká duše?!“ A přesto. Podle mnoha nejnovějších, i vědeckých zdrojů, jsme v první řadě duše, vědomí, vyšší já, říkejte tomu, jak chcete. Kousek duše je tu s námi v těle na zemi, svítí nám na cestu a v podobě intuice a jemných pokynů srdce nám přináší signály ze světa, kde je všechno propojeno se vším. Z dimenze, kde není oddělenosti ani času, a tudíž je možné nahlédnout různé možnosti řešení scénářů zde na Zemi. A dělat zázraky, pouhou myšlenkou. Pokud je dobrá. 

Newtonovská, Darwinistická a materiální, levohemisférová společnost několika minulých století či tisíciletí nás od našeho vyššího já oddělila neustálou a drsnou masáží toho, že se neobejdeme bez nějaké vyšší autority, která má pravdu. Mnoho lidí v tom stále jede a čeká, co nám řekne učitelka, ranní zprávy, zkorumpovaná vláda či šéf v práci, abychom věděli, co máme dělat. Dělá to z nás oběti a roboty. A roboti se dnes dají nahradit, pozor na to! 

Nikdo nám osobně správně neřekne, co máte dělat,., Každý z nás je originál, jedinečnou vesmírnou bytostí s kosmickou I.P. adresou, která přináší svůj vhled do celého tance života. Jen my sami víme, co zde máme dělat, proč jsme tady a kudy ven ze situace, ve které jsme, já i vy, my všichni společně. 

Tato otázka vyžaduje se ztišit, soustředit do sebe, ponořit hluboko a naslouchat. Převzít za sebe zodpovědnost. Pravda z ní plynoucí není někdy úplně příjemná, ale je rozhodně transformační. A jindy konejšivá. Podle toho, co právě potřebujeme. Co právě naše duše vidí. 

Moje duše mi napověděla opět tři věci: 

• Následuj svoji radost. Dělej více toho, co ti přináší radost a opouštěj to, co tě frustruje. To stejně neprospívá nikomu, i když to uděláš. Jen tě to vyčerpá. 
• Jsi mostem. Vy, světelené bytosti, jste mostem z minulosti, ze starých režimů, které teď pomalu padají, do budoucna, k nové podobě lidstva. Lidstva, kde na prvním místě jsou vztahy, nikoliv hmota. Kde všechno souvisí se vším. Převádíte lidi přes most, z minulosti do budoucnosti. Hledáte řešení, která zde zatím nejsou. Experimentujete, narážíte, ale i nacházíte. Sázíte stromy, jejichž plody možná ve svém životě neuvídíte. Ale sázet musíte, proto jste přišli, to je váš úkol. Aby generace po vás mohly sklízet jejich plody. Až se jednou na planetu vrátíte, budou zde tyto plody i pro vás. Dělejte to, co vás uspokojuje nejvíce, co vás naplňuje. To je vaše poslání. A budete v novém roce nevýslovně šťastní, naplnění, navzdroy všemu, co se děje „venku!“ 
• Hodně odpočívej. Jasně – toto je něco pro mě osobně. Hodně jsem se na konci roku vydala. Byla jsem totálně vyčerpaná, ale skoro jsem si to neuvědomovala. Tak teď je čas pro mě, na odpočinek, zimní hybernaci. Neřešit, nepřepínat :-)).  To přejde, až se opět obloha rozjasní a koncem února nás uvítá nová energie přicházejícího jara. Chápu. Díky.  

Poslední odstavec, tedy poselství naší duše, si pro sebe přečtěte nahlas. Má to na nás jiný dopad. A naší duše se tak můžeme ptát klidně každý den, pořád. Ona nás povede správným směrem, protože přebývá v dimenzi, kde ví. 

……………………

Tak to je vše. Teď vy. 

A pokud se vám bude chtít sdílet, budu se na tento skupinový sdílecí koučink velmi těšit. 

Všechno nejlepší do nového roku. Nechť se plní přání vašich duší. 

3. 1. 2021, Basel, CH

Halka